Vzpomínky: 2016 - Námořníci

Milý čtenáři,
po roce se k Tobě obracím se vzpomínkami příprav a průběhu tábora loňského. Nechť tedy vypravování započne.

Po odchodu paní Lebedové se její role zajišťovatele tábora chopil Honza Veselý. S vervou se pustil do hledání nového objektu, který byl přeci jen trochu slabinou uplynulého ročníku. A odvedl skvělou práci. Výsledkem jeho snah byl objekt Ředkovec, který se nám, jak se záhy dočteš drahý čtenáři, osvědčil. S jistotou objektu tak mohly začít přípravy na nový ročník Terénních berušek. Nápadů na CTH bylo mnoho, téma však mohlo být jen jedno, a tak po bohaté komunikaci mezi členy vedoucích zvítězilo téma na námořnickou cestu Pod napnutými plachtami. Jednoduchý název CTH podtrhl naivně něžný návrh plakátu Petra Prokeše, který odvedl opět skvělou práci. Budiž tímto pochválen.

Přípravy pokračovaly i v novém roce. Na pracovních srazech se sešla až na pár výjimek kompletní sestava, což bylo kvitováno především Lubošem. Do týmu se vrátil Honza K., který se s ochotou ujal role pendla a Bára Z. jako oddílová vedoucí. Nově k týmu přišla Markéta S. jako praktikantka. Velký otazník opět visel nad účastí Jirky R., který znovu ohlásil, že se pravděpodobně nezúčastní. Svou neúčast potvrdila i v uplynulém ročníku tolik úspěšná a do týmu skvěle zapadající Hanka F. Bohužel ani Ivo F. se nemohl tábora zúčastnit tentokrát z kapacitních důvodů. A tak se ani tomuto ročníku personální šachy nevyhnuly. Nutno doplnit, že otázka hledání zástupce hlavního vedoucího a organizátora CTH zanikla stejně tak, jak vznikla. Jirka přeci jen s Beruškami na tábor odjel.

Nejen prostředí bylo novou zkušeností pro táborníky. Poprvé se Berušky dělily o táborový objekt s dalšími táborníky, kteří se počítali v dvojnásobně menším množství. Tato zkušenost sice budila respekt, ale obavy se následně ukázaly jako zbytečné. S upřímností mohu říci, že soužití bylo poklidné a bezproblémové. Dobrou náladu podporovalo výtečné počasí a celotáborovka, jejíž napsání se znovu Standovi, Karlovi a Jirkovi povedlo. Jedním z vrcholů lze označit přespání s opékáním buřtů na čarokrásném hradě Lipnici, který svými tajuplnými prostory probouzel fantazii nejen u malých táborníků. Zakončení si pak již potřinácté tradičně vzal na starost Zlatý Rudla, který povznesl do Síně slávy naší oblíbenou „rehabbábu“ Alenu Ptáčkovou. Nutno čtenáři přiblížit, že vyhlášení to bylo dojemné, poněvadž to pro ni byla účast na Terénních beruškách zřejmě poslední. Pokud tomu tak je, je správné poděkovat za vše, co pro nás udělala. Stala se oblíbenou u dětí i dospělých. A tak až příliš rychle uplynul další táborový ročník Terénních berušek.

Milý čtenáři, dovol mi dodat ještě pár slov. Každý rok se tým studentů, učitelů a lidí z různých oborů snaží ve svém volném čase, z ničeho na koleni, s minimální podporou a často z vlastních finančních prostředků vytvořit něco, co dokáže lidi sbižovat. Nepochopitelná síla je vede o (k)rok dál, aby děti a dnes i děti jejich dětí vzpomínaly na těch pár dnů radosti a krásných zážitků. Mám jedno přání. Kéž by měli jednou takové podmínky, aby mohli realizovat všechny své nápady. Zaslouží si to, neboť toto činí již 28 strastiplných let….

Oficiální fotky