Vzpomínky: 2003/II - Pán prstenů

Druhý běh letošního tábora se konal v termínu 13. – 26. července. Jako hlavní vedoucí ho opět vedl Roman, do funkce jeho zástupce se vrátil Zdenda, který byl na 1. běhu jako oddílový vedoucí. Zdeňku, Petra, Terku Taussigovou, Verču Dvořákovou a Luboše, kteří působili také na 1. běhu, doplnili v podstatě všichni zbylí oddíláci a prákošky z loňského roku, navíc také naplno Honza, který se po záslužné službě v naší silné armádě stal opět oním nepostradatelným vedoucím. V „Sektoru číslo 1“ (právě tak se začali přezdívat naši technicko-hospodářští pracovníci) šéfoval kuchyni opět Váca, jehož vedle Pavlíny a místo Hanky doplnila Vlaďka Procházková, a díky tomu, že se nám přihlásilo více dětí, než v loňském roce, je ještě posílily Klárka Schulzová a Tomáš Nevyjel. Funkce zdravotnice se opět ujala Evža, na úklid tábora zase skvěle dohlížela Věrka a nad námi všemi „bděla“ paní Lebedová jako hospodářka. A zatím jen na pár dní nás pracovně přijel podpořit Pavel Dostál, který se hned blýskl v roli krutého Skurut-Haie, nezvykle dlouho mordujícího chudáka Michala v roli Boromira, neboť Lubošem ztvárněný Aragorn si dal načas se svou už tak zbytečnou záchranou...

To, co se každý může dočíst ve vzpomínání na 1. běh letošního tábora, platilo ve velké míře i pro 2. běh – opět celotáborovka „Pán prstenů“ s neuvěřitelně propracovanými divadelními vystoupeními, opět vnitřní motivace v každém z nás, opět výborný a v loňském roce stabilizovaný tým. Zdenda opět předvedl v roli zástupce vysoce nadstandardní výkon, a protože někteří z hlavních hrdinů celotáborové hry předváděli svěřené role podruhé, měli možnost svá vystoupení ještě více zkvalitnit. Kromě celotáborovky samotné se po loňské premiéře ujal i další tradiční bod táborového programu – fotbalové utkání mladší části mužského personálu, tedy modrých, občas doplněných zdatnými fotbalisty z řad nejstarších kluků, proti starší části mužského personálu, tedy červeným, doplněným i pro tyto účely pravidelným táborovým hostem Pepou Mačkem. Tyto zápasy se v průběhu starohuťáckých let staly vysoce prestižními, a to nejen zásluhou reklamy, kterou jim dělali sami aktéři, ale také díky dětem samotným, které se, často hecovány svými oddíláky, velmi striktně rozdělily na dva nesmiřitelné tábory fanoušků, hlasitě podporující své týmy. Každý takový zápas měl tedy velmi dramatický náboj, ale také skvělou diváckou a pořadatelskou kulisu. A letos z něj vyšli vítězně překvapivě ti starší, červení s výborným střelcem Vácou v čele, kteří tak modrým oplatili porážku z loňského utkání.

Krásné oficiální fotky nám, stejně jako v loňském roce, zhotovil pro tento běh Ivoš Procházka. Našeho dlouholetého dvorního fotografa, tvůrce táborových videí a diskžokeje si Roman také s sebou přivedl z Hryzel do Starých Hutí a zvlášť v prvních letech si všichni tuto spolupráci velmi pochvalovali díky dokonale zpracovaným fotografiím oddílů, personálu v civilu, oddíláků a prákošů v kostýmech a letos nově i celého tábora. A právě na té posledně jmenované fotografii je vidět, jak relativně malý počet dětí (letos jich bylo přesně 90) nás na táborech ve Starých Hutích doprovázel…

Počasí bylo i tentokrát velmi příznivé, a tak se letos naštěstí nenaplnilo známé pravidlo, že první běh tábora obvykle „proprší“, zatímco během 2. běhu je krásně, někdy až moc.

Oficiální fotky