Vzpomínky: 2011 - Pověsti

V pořadí již pátý tábor v Janovičkách se konal ve dnech 1. – 15. července. Jeho několikaměsíční přípravy byly zahájeny 1. listopadu první a zároveň i poslední schůzkou tvůrčího jádra táborového týmu, která se opět konala u Romana a Klárky v Poděbradech. Romanův původní návrh nového tématu celotáborové hry, který nesl pracovní název „Indiana Jones a zlatý poklad vojvody Kroka“ sice schválen nebyl, nicméně následná debata se stala pro Romana dostatečným impulsem k tomu, aby se po týdenním přemýšlení rozhodl napsat příběh, ve kterém sice tematicky vycházel z naší úspěšné celotáborové hry z roku 1998, ale zpracoval ji tentokrát úplně jinak, totiž jako vtipnou parodii na vybrané staré české pověsti. Vymyslel text, který sestával ze 13 etap, vesměs překroucených pověstí, mezi nimiž procházeli tři hlavní postavy – proslulý český kronikář Václav Hájek z Libočan a spolu s ním jeho průvodci svatý Petr s čertem Barnabášem (tedy dvě pohádkově laděné postavy, k jejichž vzniku dal Romanovi velmi důležitý impuls Honza Kašpar) coby vyslanci Nebe a Pekla, kteří Hájka po jeho nešťastné smrti na daných ukázkách pověstí soudí za to, jak moc či málo při jejich psaní lhal. Jak moc se toto téma stalo šťastně zvoleným, to nakonec ukázal nejen tábor samotný, ale také velmi precizní přípravy většiny her a soutěží i kulis, rekvizit a kostýmů, které mu předcházely.

V následném období příprav se musel Roman vypořádat z řadou personálních problémů. Svou účast mu totiž postupně odřekly letité osobnosti Terka Taussigová s Honzou Kašparem (tedy celé loňské vedoucí duo) a Luboš Novák, jet nemohl ani loňský velmi úspěšný debutant Honza Borák, v první nominaci Romanovi chyběl i Jirka Růžička, navíc nadále nepočítal s účastí Anety Knytlové. Takže bylo jasné, že letošní tým oddíláků i prákošů bude značně obměněn. Naštěstí, (staro)nové posily se své role zhostily více než dobře – z pozice pomocné zdravotnice k oddílu I.kategorie „povýšila“ Denisa Macková, mezi oddílové vedoucí II.kategorie po roční odmlce naskočil náš odchovanec s praktikantskou zkušeností Standa Růžička, III. kategorii posílila jediná úplně nová, ale velmi zdatná tvář v týmu oddíláků Pavla Jelínková. Mezi praktikanty nezůstal vůbec kámen na kameni, celá čtveřice ve složení Kačka Šidlíková, Aneta Kotlářová, Dominika Vojtová a Honza Procházka byla totiž úplně nová a hlavně se skládala výhradně z našich odchovanců z řad bývalých táborových dětí! Důležité změny musel Roman provést i na místech svých nejbližších spolupracovníků – do klíčové funkce svého zástupce nakonec nominoval Petra Prokeše a pro funkci pendla po nečekaném odstoupení původně plánovaného Kristiána Holana, který se velmi dobře uvedl coby praktikant v loňském roce, získal pár týdnů před táborem Renatu Petrákovou, starší sestru oddílačky Evy. Oba dva odvedli nejen ve svých funkcích, ale také na táborových divadelních prknech skvělou práci.

Určitě nejlepší složení za několik posledních táborových let měl kuchyňský sektor. Pod vedením zkušené šéfkuchařky Arnošty Jenešové se v něm totiž sešla výborná parta kvalitních kuchařů Kuby Chlaně a Vaška Kulhánka a poctivě pracujících pomocnic Klárky Schulzové, Jiřky Pohořálkové a Jany Koukalové. Nejen dobré jídlo, ale také veselá přátelská atmosféra velmi pozitivně působila na celý táborový život.

Nebývalý zájem o náš tábor ze strany dětí a jejich rodičů už pro nás po posledních letech nemusel být takovým překvapením, šokující však byla rychlost, se kterou byl náš tábor naplněn. Poté, co jsme 3. ledna zveřejnili Petrův velmi povedený táborový leták, hlásil Roman plný počet 142 přihlášených dětí již 23. ledna, tedy po necelých třech týdnech!!! Potvrdilo se tedy, že je o náš tábor stále nebývalý zájem, a to je dobře! Drobnou změnu musel Roman nakonec provést v rozdělení oddílů do věkových kategorií, neboť vzhledem k většímu množství starších (a občas také definitivně končících) dětí musel posílit III. kategorii o jeden oddíl, který ubral ze II. kategorie.

Dlouhé období měsíčních příprav se snažil Roman oživit novinkou v naší táborové činnosti – velkou zimní předtáborovou soutěží, v níž podle několika indicií, získaných z různých hádanek, křížovek a rébusů, mohly děti uhádnout název nové celotáborové hry. Vítěz soutěže Honza Kovář pak na táboře obdržel pěkné stylové ceny. Letos obzvlášť důkladné přípravy táborového programu vyvrcholily tradiční předtáborovou víkendovou brigádou. Té letos dominovala prakticky celovíkendová výroba našich nových rekvizit – dobových hradeb. Jejich iniciátorem i spolutvůrcem byl Zdenda, který se stal též hlavním tvůrcem převážné většiny her a soutěží CTH, jež navíc materiálně precizně připravil a stal se tak jedním z hlavních strůjců úspěchu letošního tábora. A díky hradbám a stylovým cedulím s názvy hradů, vkomponovaných do příběhu celotáborové hry, vznikly unikátní a hlavně efektivní doplňky našich každodenních divadelních vystoupení…

Tábor samotný začal, jako loni, hektickým nástupem před poděbradským vlakovým nádražím, nicméně dalo by se říct, že letošní předání dětí proběhlo přece jen méně hekticky, než tomu bylo v minulých letech. Zásluhu na to má určitě i velké množství rodičů těch dětí, které se na náš tábor vracejí, a kteří tak vědí, jak nástup na náš tábor probíhá a kde je případně možné přiložit pomocnou ruku k dílu…

Celotáborová hra „Staré pověsti české tak trochu jinak“ byla připravena nadmíru skvěle. Kromě výše zmíněných rekvizit hradeb, zdařilého, poutavého (a úplně vlastního) příběhu celotáborovky a návrhu mnoha naprosto unikátních her a soutěží, na nichž, jak již bylo řečeno, měl lví podíl Zdenda Janouch, jsme měli připravenou i další unikátní „chuťovku“ – naprosto originální komiks z použitých a „nově“ zpracovaných starých pověstí, který vytvořili Standa s Kristiánem a do grafické podoby zpracoval Petr. Ze samotného programu je jistě nutné vyzdvihnout ty epizody, které byly úplnou novinkou a dětem se velmi líbily, jako například večerní soutěže „Po stopách vizitek hrdinů Starých pověstí českých“, „Středověké spory“ a „Staročeské trhy“ a také v podstatě všechna divadelní minipředstavení s jednoduchým a vtipným dějem a celou řadou půvabných postav.

Závěrečný večer opět patřil tradičnímu bodu našeho programu – udělování Zlatých Rudlů. Hned tři z nich si po zásluze odvezl Petr Prokeš a dva po právu Renča Petráková, právě oni dva ztvárnili sympatické role obou Hájkových průvodců, Svatého Petra a čerta Barnabáše. O velmi dojemné vyznění celého programu se postarala sekce „Síň slávy“, do níž byla, možná pro mnohé překvapivě, ale naprosto zaslouženě, letos uvedena naše letitá obětavá spolupracovnice Věrka Vernerová.

Zkrátka, letošní tábor se vydařil opravdu skvěle po všech stránkách, dle soudu některých účastníků se jednalo o naše nejlepší vystoupení v Janovičkách. Doufejme, že se nám v příštích letech na ně podaří navázat.

Oficiální fotky